Jak uspořádat dům? Sokratův dům (MEGARON)
Žijeme v technickém věku, mluvíme o chytrých řešeních. Všechny parametry hodnotíme podle metrických veličin (milimetry, sekundy, kilowatthodiny). Kvantifikace je pro nás nezbytná, abychom si uvědomili dosažení uměle nastavených limitů. Co ale (číselné) hodnoty a parametry vypovídají o pohodlném bydlení? Proč má smysl nechat se inspirovat takzvaným Sokratovým domem?
Když stavíme dům, který budeme používat 50 let, zajímá nás, jak v něm budeme žít a kolik energie spotřebujeme. Auto měníme každých 10–15 let, ale dům je zde na půl století a ovlivňuje 3 a více generací. Proto jsou na něj kladeny mnohem vyšší nároky. Při navrhování domu se můžeme opřít o technická chytrá řešení. Nebo můžeme stavět přirozeně, chytře. Jeden takový příklad je znám již od 5. století př. n. l. Pochází od řeckého filozofa Sokrata (470–399 př. n. l.), který si všiml, co člověk pro život potřebuje.
Základní potřeby domu:
- Uskladnit část úrody (dnes bychom řekli mít vlastní skladovací prostor)
- Dostatek slunce/světla pro lepší zdraví a psychickou pohodu
- Potřebu být na čerstvém vzduchu
- Co nejméně plýtvat a využívat to, co nabízí příroda
Sokratův dům
Základní uspořádání domu, který nazýváme Sokratovým, je rozděleno na tři části:
- pergola/terasa (1)
- obytný prostor (2)
- skladovací prostor (3)
Princip je jednoduchý
Zastřešená terasa poskytuje stín v letním slunci a vytváří vánek. Slouží k tomu, aby slunce nesvítilo přímo do obytných prostor. Jakmile slunce svítí přímo do oken, interiér se přehřívá a je obtížné se tepla zbavit, například klimatizací nebo nočním větráním. Sluneční světlo mohou odklonit i venkovní lamely nebo žaluzie. Ale kdo by chtěl žít potmě nebo s mřížkou za oknem, když je z domu v létě takový krásný výhled?
V zimě
V zimě naopak chceme dovnitř co nejvíce slunečního světla. Proto se střecha svažuje vzhůru, aby sluneční paprsky mohly dům ohřát. Delší přesah střechy terasy má i jiné výhody než technické. Trávíme mnohem méně času mytím oken, neboť většina deště se k nim nedostane. Kromě toho okna skrytá před letním sluncem a částečně i před mrazem vydrží déle krásná a funkční.
Terasa a vstup do domu by měly být co nejširší, abychom se cítili pohodlně co nejdéle díky množství přirozeného světla a tepla. Získáme také panoramatický výhled.
Obytný prostor
Obytný prostor je centrální částí domu. Měl by být slunný, teplý a příjemný. Můžeme jej vytápět i technikou. Ale přirozené sluneční světlo udrží dům příjemným, i když teplota klesne o 2–3 °C. Obytná plocha by měla mít střední velikost. Princip Sokratova domu lze uplatnit i na jednotlivé místnosti. Stůl máte u okna a postel vzadu.
Zadní část domu
Zadní část domu slouží ke skladování/uskladnění. Měla by být nejmenší (čím více skladovacího prostoru člověk má, tím více si skladuje/hromadí a tím méně šetří na radostech ze života). Zadní, ideálně severní, část domu slouží dvěma účelům. Funguje jako nárazníková zóna proti pronikání chladu do obytného prostoru a poskytuje skladovací prostor se stabilními podmínkami. Může být chladná, nepotřebujeme zde okna, jen větrání. Zajišťuje stabilní podmínky pro skladování, díky čemuž mají skladované věci (potraviny, ale i oblečení, pneumatiky a další) delší životnost.
Vše lze nahradit chytrou technologií. Ale proč, když můžeme energii čerpat z přírody?
