Stavba podzemního domu: jaké výzvy očekávat a jak je zvládnout

1. Izolace a odvodnění

Jednou z největších výzev při stavbě podzemního domu je zvládnutí vody. Vlhkost z okolní zeminy může pronikat do stěn a stropů, což vede k problémům, jako je zatékání, plíseň a poruchy konstrukce.

Řešení

Klíčové je použití kvalitních materiálů, jako je vodotěsný beton s krystalizační příměsí, doplněný bentonitovým těsněním v pracovních spárách. Bentonit při kontaktu s vodou nabobtná a vytvoří spolehlivé těsnění. Směs betonu musí být přizpůsobena povětrnostním podmínkám během betonáže, aby při tuhnutí nevznikly trhliny. Vodu od podzemního domu mohou navíc odvádět drenážní systémy, například drenážní rýhy. Zemina nad domem slouží jako přirozený filtr dešťové vody, která se odvádí do studny k dalšímu využití, například k zavlažování střešní zahrady.

2. Větrání a kvalita vzduchu

Větrání je v podzemním domě zásadní, protože cirkulace čerstvého vzduchu může být omezená. Bez správného návrhu se může hromadit vlhkost a plyny jako radon nebo CO2, což snižuje kvalitu vzduchu v interiéru.

Řešení

Nezbytný je dobře navržený systém přirozeného větrání, který není závislý na elektřině. Díky komínovému efektu, kdy vzduch přirozeně proudí okny dovnitř a odchází střešními větracími trubkami, dokáže podzemní dům udržovat výbornou kvalitu vzduchu. Při správném provedení může být takový systém dokonce účinnější než mechanické systémy, například rekuperace. Vlhkost vzduchu pak závisí na větrání a na užívání domu, stejně jako v každém jiném domě.

3. Vodoinstalace a kanalizace

V podzemním domě se odpadní voda musí často čerpat směrem nahoru, což vodoinstalace komplikuje.

Řešení

Bezpečné a účinné odvádění odpadní vody z podzemního domu zajistí čerpadla na odpadní vodu nebo kalová čerpadla s řezacím zařízením. Tyto systémy jsou energeticky úsporné a šetrné k prostředí. Kromě tradičních řešení lze instalovat i kořenovou čistírnu. Ta filtruje odpadní vodu z domu přes kořeny rostlin a přirozenou filtraci, přičemž odstraní až 99 % nečistot. Vyčištěnou vodu je pak možné čerpadlem znovu využít k zavlažování střešní zahrady, díky čemuž je celý systém udržitelný a šetrný ke zdrojům. Kromě toho lze zachytávat dešťovou vodu a používat ji ke splachování toalet nebo k dalšímu zavlažování, což efektivitu podzemního domu ještě zvyšuje a minimalizuje plýtvání vodou.​

4. Energetická účinnost a regulace teploty

Udržet stabilní teplotu v podzemním domě může být náročné, zejména v extrémních klimatických podmínkách.

Řešení

Podzemní domy přirozeně využívají izolační vlastnosti okolní zeminy. Zemina vytváří tepelný nárazník: podle našich měření měla zemina těsně za zasypanou stěnou přes zimu 13 až 17 °C namísto mrazu, takže dům ztrácí teplo pomalu. Tím se výrazně snižuje spotřeba energie: podle zkušeností majitelů je vytápění potřeba jen přibližně 90 dní v roce ve střední Evropě, oproti přibližně 240 dnům u běžného domu v nadmořské výšce okolo 500 m n. m.

5. Přirozené osvětlení

Častou obavou v souvislosti s podzemními domy je nedostatek přirozeného světla, který může negativně ovlivnit kvalitu bydlení.

Řešení

Klíčem k tomu, jak dostat slunce do podzemního domu, je promyšlený návrh. Velká okna na jižní straně umožňují, aby sluneční světlo pronikalo hluboko do interiéru. Střešní okna nebo světlovody přivedou přirozené světlo i do míst vzdálenějších od obvodových stěn. Místnosti jako obytné prostory a ložnice by měly být umístěny v přední části domu, kde je přirozeného světla nejvíc, zatímco skladovací a technické místnosti se umisťují dozadu. Šikmé stropy, vyšší vpředu a nižší vzadu, pomáhají světlo účinně rozvést po celém domě.

6. Pevnost a stabilita konstrukce

Podzemní domy jsou vystaveny obrovskému tlaku zeminy, který může způsobit trhliny a ohrozit stabilitu konstrukce.

Řešení

Aby podzemní domy těmto tlakům odolaly, měly by být postaveny z tlustého, monolitického betonu. Ten poskytuje mimořádnou odolnost vůči seizmické aktivitě a pohybům zeminy. Celá konstrukce se pohybuje společně s okolní zeminou, čímž se snižuje riziko poškození.

7. Požární bezpečnost a přírodní katastrofy

Požár a jiné přírodní katastrofy představují vážné riziko pro každý dům.

Řešení

Podzemní domy jsou díky betonové konstrukci a vrstvě zeminy okolo nich přirozeně odolné vůči ohni. I když oheň zasáhne interiér, škody jsou minimální a opravy jednoduché. Tyto domy jsou také vysoce odolné vůči silnému větru, padajícím stromům, sesuvům půdy a extrémním teplotám.

Co jsme sami naměřili a postavili

• Domy: od roku 2010 jsme postavili 26 domů v Evropě.
• Zemina u jednoho z našich domů: za 14 měsíců 8 až 24 °C, vzduch −12 až +35 °C. Za den se zemina změní přibližně o 0,1 °C, vzduch přibližně o 10 °C.
• Zemina těsně za zasypanou stěnou jiného domu: od konce listopadu do začátku února 13 až 17 °C, ne mráz.
• Uvnitř v pozdním jaru: teplota kolísala během dne 6krát až 9krát méně než venku.
• Vytápění: majitelé uvádějí přibližně 90 dní v roce.
• Energie podle stránek našich domů: Zemplín 45 € a Hoblina Košice 40 € měsíčně.

Měřili jsme konkrétní domy v konkrétních obdobích a všechny byly obývané a vytápěné, proto tato čísla neberte jako záruku pro každý dům.

Závěr

Podzemní domy nabízejí výjimečné výhody z hlediska energetické úspornosti, udržitelnosti a odolnosti vůči katastrofám. Jejich výstavba sice přináší specifické výzvy, moderní stavební postupy ale umožňují tyto překážky snadno překonat. Pokud uvažujete o stavbě podzemního domu, spolupráce s odborníky, jako je Talpa House, zajistí hladký průběh stavby a výsledkem bude kvalitní, bezpečný, trvanlivý a ekologický domov.